Vztah mezi intenzitou využívání generativní umělé inteligence, kritickým myšlením a self-efficacy u středoškolských studentů

CÍL VÝZKUMU:
Cílem výzkumu je analyzovat vztah mezi intenzitou a způsobem využívání generativní umělé inteligence, úrovní kritického myšlení a self-efficacy u studentů posledních ročníků středních škol. Zvláštní pozornost je věnována rozlišení mezi aktivním a pasivním způsobem práce s AI a vlivu individuálních kognitivních schopností studentů na tyto vztahy.

METODOLOGIE:
Výzkum kombinuje standardizované psychometrické nástroje a dotazníkové šetření, které proběhlo u cca 2000 maturantů zapojených do Národních srovnávacích zkoušek. Studenti vyplnili baterii testů hodnotících jejich kritické myšlení, self-efficacy, důvěru v AI technologie a způsob využívání generativní AI. Po ověření, že jednotlivé položky dotazníku a měřicí škály jsou spolehlivé, jsme nejprve prozkoumali základní vztahy mezi proměnnými pomocí korelační analýzy. Následně jsme v prostředí R testovali hypotézy o moderačních efektech s využitím strukturních modelů (SEM).

VÝSLEDKY:
Analýza dat stále probíhá, nicméně první výsledky naznačují, že vztah mezi kritickým myšlením a intenzitou používání AI je velmi slabý. Jako významnější proměnná se ukazuje způsob používání AI, tj. zda jde o pasivní využívání, kdy jsou odpovědi AI přebírány bez další úpravy, nebo aktivní způsob využívání, kdy je AI používána například pro kontrolu vlastní práce, nebo je s ní veden dialog.

VÝSTUPY (PUBLIKACE, LINKY, SÍTĚ):
První výsledky jsme prezentovali na XXXIII. Výroční konferenci České asociace pedagogického výzkumu s názvem Vývoj a perspektivy: výzkum a vzdělávání v 21. století dne 4. 9. 2025 v Olomouci.

Aktuálně připravujeme článek do recenzovaného časopisu, který se podívá podrobně na vztah kritického myšlení a používání AI a moderátory tohoto vztahu.