CÍL VÝZKUMU:
Hlavním cílem výzkumu je sledovat dlouhodobé uplatnění absolventů základních ScioŠkol a zjistit, jakým způsobem se projevují jejich kompetence při přechodu na střední školu, do dalšího studia či profesní dráhy. Výzkum realizujeme ve spolupráci s GovLabem.

1. vlna (2023/2024): ScioKompetence 1 – „Řídím a poháním své učení“
Zaměření: plánování a řízení učení, práce s motivací a prokrastinací, porozumění textu, práce se zdroji a nástroji učení, chování při učení; součástí byly také oblasti wellbeing, hodnoty a sběr osobních příběhů (PNI).

2. vlna (2024/2025): ScioKompetence 5 – „Vytvářím a udržuji dobré vztahy“
Zaměření: umím dobře komunikovat (vyjádření, naslouchání, asertivita, komunikace ve specifických situacích), spolupracuji (týmová práce, řešení konfliktů) a vytvářím trvalé vztahy (v našem měření přátelské vztahy); doplněno o wellbeing, hodnoty a sběr osobních příběhů (PNI).

METODOLOGIE:
Výzkum je koncipován jako kontrafaktuální dopadová evaluace v kvaziexperimentálním uspořádání: porovnáváme absolventy základních ScioŠkol s co nejvíce srovnatelnou kontrolní skupinou jejich vrstevníků ze středních škol. Sběr probíhá formou online dotazníků administrovaných hromadně ve třídách zapojených SŠ i individuálně u absolventů ScioŠkol. Dotazník kombinuje škály a krátké otevřené vyprávění podle přístupu Participatory Narrative Inquiry (PNI). Součástí jsou také položky z European Values Study (EVS) a v 2. vlně navíc zkrácená škála Big Five.

Párování a srovnatelnost: Abychom minimalizovali výběrové zkreslení, používáme propensity score matching (PSM). V 1. vlně jsme párovali zejména podle sociodemografie; ve 2. vlně jsme párování rozšířili o osobnostní rysy (Big Five) a vytvořili vyvážené páry Scio : kontrola. Analýza kombinovala t-testy a vyhodnocení velikostí efektu; kvalitativní část stavěla na interpretaci příběhů (PNI).

Velikost vzorku
1. vlna (2023/2024):
186 absolventů ScioŠkol a 424 vrstevníků ze SŠ

2. vlna (2024/2025):
617 odpovědí (106 Scio, 511 kontrolní skupina);
pro férové srovnání jsme použili párování 1 : 1 (vznikl tak vyvážený soubor 100 Scio : 100 kontrolní skupina).

VÝSLEDKY:
První vlna (2023/2024) nám jako celek ukázala, že absolventi základních ScioŠkol se po přechodu na střední školu o něco lépe orientují v tom, jak si učení plánovat a vyhodnocovat, a také dosahují lepších výsledků v porozumění textu. Zároveň se nepotvrdil rozdíl v soustředění a systematičnosti a v příbězích i škálách se objevila indicie, že po nástupu na střední školu dochází u části absolventů ke snížení studijní motivace – přechod do nového prostředí je pro ně zjevně náročný moment. V oblasti pohody tehdy vyšla Scio skupina celkově příznivěji (vyšší podíl „v pohodě“ a lepší vnímaný zdravotní stav), i když ne všechny rozdíly byly statisticky průkazné. Když jsme výsledky z baterií (motivace, prokrastinace, chování při učení) a testu čtenářského porozumění složili do souhrnného indexu kompetence „Řídím a poháním své učení“, vyšel mírný pozitivní efekt docházky na ScioŠkolu.

Druhá vlna (2024/2025) se zaměřila na vztahové dovednosti – komunikaci, spolupráci a přátelství. Celkový obraz je vyrovnaný: při pohledu na souhrnný index „Vytvářím a udržuji dobré vztahy“ jsou skupiny prakticky totožné. V detailech se objevují jemné tendence: absolventi jsou asertivnější v praktických situacích (například častěji dokážou odmítnout nesmyslnou prosbu kamaráda), naopak u nich vidíme menší ochotu přijímat zpětnou vazbu. V týmových úlohách mají lehčí „tah na branku“ (plánování, struktura) a v konfliktech volí přímější komunikaci, zatímco kontrolní skupina častěji akcentuje pohodu týmu. V oblasti přátelství se počty kamarádů i blízkých přátel neliší; Scio skupina je o něco otevřenější mluvit i o strachu a úzkostech, ale méně komfortní při vyjadřování náklonnosti či poskytování podpory.

VÝSTUPY (PUBLIKACE, LINKY, SÍTĚ):
Výsledky první vlny výzkumu byly publikovány v odborném článku, který vyšel v časopise Řízení školy: Jak na evaluaci alternativního školství? Případ ScioŠkol.