Projekt se zaměřil na zkoumání vlivu věkového mísení na kognitivní vývoj žáků prvních tříd. V některých ScioŠkolách jsou prvňáci součástí tzv. trojročí a učí se společně se staršími dětmi, zatímco na jiných školách jsou od starších spolužáků zcela odděleni. Tento rozdíl v organizaci výuky vytvořil ideální podmínky pro zkoumání dopadu věkového mísení na rozvoj základních gramotností a sociálních dovedností.
OBDOBÍ REALIZACE: 2023–2024
CÍL VÝZKUMU:
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda věkové mísení ovlivňuje kognitivní vývoj prvňáků a jaké rozdíly se projevují mezi dětmi ve smíšených a oddělených třídách. Zaměřili jsme se na dvě klíčové oblasti – sociální dovednosti a čtenářskou gramotnost.
V oblasti sociálního vývoje jsme zkoumali, zda prvňáci ve věkově smíšených skupinách lépe rozumějí sociálním situacím a rychleji se adaptují na školní prostředí ve srovnání s těmi, kteří se učí pouze s vrstevníky. Současně nás zajímalo, zda mají homogenní skupiny výhodu v rozvoji čtenářských dovedností, především v rychlosti čtení, díky větší individuální péči. Cílem bylo poskytnout vhled do toho, zda věkové mísení představuje přínos pro vzdělávání prvňáků, nebo zda je v některých oblastech efektivnější tradiční oddělení tříd.
METODOLOGIE:
Výzkum byl realizován ve dvou fázích. Nejprve proběhla kvalitativní explorativní fáze, ve které bylo cílem identifikovat hlavní témata a hypotézy. Byly provedeny polostrukturované rozhovory s deseti průvodci z šesti ScioŠkol, kteří se podělili o své zkušenosti s věkově smíšenými a oddělenými skupinami prvňáků. Z rozhovorů vyplynulo, že se prvňáci ve smíšených skupinách rychleji přizpůsobují školnímu prostředí a učí se pravidla chování od starších spolužáků, zatímco v oddělených skupinách mají průvodci více času na individuální práci se žáky, zejména v oblasti čtenářské gramotnosti.
Na základě těchto zjištění následovala kvantitativní fáze, která se zaměřila na měření rozdílů mezi oběma skupinami dětí. Sociální dovednosti byly testovány pomocí Testu podivných příběhů (Strange Stories Test), který zkoumá schopnost dětí chápat motivace jiných lidí a interpretovat sociální situace. Čtenářská gramotnost byla měřena na základě počtu přečtených slov za minutu v předem stanoveném textu.
Do výzkumu se zapojilo celkem 50 dětí ze šesti ScioŠkol – 27 dětí z oddělených tříd a 23 dětí ze smíšených tříd. Testování proběhlo na podzim a na jaře, přičemž výsledky z obou fází byly porovnány, aby bylo možné vyhodnotit míru pokroku u jednotlivých žáků.
VÝSTUPY A VÝSLEDKY:
Výsledky výzkumu nepodpořily hypotézu, že věkové mísení urychluje rozvoj sociálních dovedností. Mezi žáky ze smíšených a oddělených tříd nebyl v testech sociální inteligence nalezen signifikantní rozdíl. To naznačuje, že sociální dovednosti se v obou skupinách rozvíjejí podobným tempem a že jejich vývoj nemusí být tolik ovlivněn přítomností starších dětí.
Naopak v oblasti čtenářské gramotnosti byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinami. Žáci z oddělených tříd vykazovali rychlejší pokrok v počtu přečtených slov za minutu než jejich vrstevníci ze smíšených skupin. Výsledky naznačují, že v homogenních třídách mají průvodci více prostoru k individuální práci s dětmi, což se může pozitivně odrazit v rozvoji čtenářských dovedností.
PUBLIKACE:
Výstupy výzkumu byly zpracovány do závěrečné výzkumné zprávy. Studie přispěje k širší diskuzi o efektivitě věkového mísení v základním vzdělávání a jeho dopadu na vývoj žáků.