Projekt se zaměřil na identifikaci a analýzu problémů, které dospělí lidé nejčastěji řeší ve svém každodenním životě. Cílem bylo zjistit, zda a jak jim v řešení těchto problémů pomáhají znalosti získané během školní docházky a jaké další kompetence by mohly být v rámci vzdělávacího systému rozvíjeny. Výzkum reagoval na dlouhodobou diskusi o tom, že školy by měly žáky připravovat nejen na akademické výzvy, ale i na reálné životní situace. Výsledky studie poskytly cenné podklady pro úvahy o úpravách vzdělávacího obsahu s cílem zvýšit jeho praktickou využitelnost.
OBDOBÍ REALIZACE: 2022
CÍL VÝZKUMU:
Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat, jaké typy problémů lidé nejčastěji řeší ve svém běžném životě a jaké strategie k jejich řešení využívají. Výzkum se zároveň zaměřil na to, do jaké míry hrají při řešení těchto problémů roli znalosti a dovednosti získané ve škole. S tím souvisela i snaha porozumět tomu, zda si lidé uvědomují konkrétní přínosy školního vzdělání v praktických situacích, nebo zda naopak mají pocit, že se na řešení každodenních problémů museli připravit jinými způsoby.
Dílčími cíli výzkumu bylo především identifikovat nejčastější typy každodenních problémů, s nimiž se dospělí setkávají napříč různými profesními a sociálními skupinami. Následně jsme zkoumali, jaké znalosti a dovednosti lidé při jejich řešení skutečně využívají a zda mezi nimi figurují i kompetence získané během školní docházky. Důležitou součástí analýzy bylo rovněž posouzení toho, zda je školní vzdělání vnímáno jako relevantní pro řešení reálných životních situací, nebo zda jsou lidé nuceni spoléhat spíše na zkušenosti získané mimo školní prostředí.
METODOLOGIE:
Výzkum byl proveden formou online dotazníkového šetření distribuovaného prostřednictvím sociálních sítí, zejména Facebooku. Respondenti byli vyzváni, aby popsali tři problémy, které v posledním měsíci řešili, a uvedli, jaké znalosti a dovednosti při jejich řešení využili. Získaná data byla následně analyzována a kategorizována podle typologie problémů.
Celkem se výzkumu zúčastnilo 124 respondentů, z nichž do finální analýzy bylo zahrnuto 121 odpovědí obsahujících celkem 360 různých problémů. Dotazník obsahoval otázky na strategie řešení problémů, zdroje informací a roli školního vzdělání v procesu rozhodování. Věková a profesní struktura respondentů byla různorodá, přičemž nejčastěji zastoupenými skupinami byli studenti, pedagogové a pracovníci v managementu.
Z etického hlediska byla zajištěna anonymita respondentů a účast byla zcela dobrovolná. Mezi limity výzkumu patřila subjektivita odpovědí a omezená možnost generalizace výsledků na celou populaci.
VÝSTUPY A VÝSLEDKY:
Výzkum ukázal, že nejčastějšími problémy, které lidé řeší, jsou otázky týkající se mezilidské komunikace, péče o blízké, organizace času, udržování vztahů a zvládání zdravotních obtíží. Respondenti často zmiňovali, že řešení těchto situací se museli učit za pochodu a že jim v tom školní vzdělání pomohlo jen minimálně.
Nejčastěji využívané školní znalosti zahrnovaly základní gramotnostní dovednosti (čtení, psaní, počítání), dále pak kritické myšlení a schopnost vyhledávání informací. V oblasti konkrétních předmětových znalostí se ukázalo, že největší přínos měla biologie, zejména v kontextu zdravotních obtíží.
Výzkum tak potvrdil, že školy sice poskytují žákům užitečné kognitivní dovednosti, avšak v praktických životních situacích se absolventi často spoléhají spíše na zkušenosti získané mimo školní prostředí. Tyto poznatky mohou sloužit jako podklad pro diskusi o možné úpravě vzdělávacího kurikula směrem k většímu propojení s reálným životem.
PUBLIKACE:
Výstupy výzkumu byly zpracovány do závěrečné výzkumné zprávy. Zjištění mohou přispět k debatě o tom, jak lépe připravit žáky na řešení každodenních problémů v dospělosti a jak efektivněji nastavit vzdělávací obsah v souladu s potřebami reálného života.
LINKY A SÍTĚ:
https://drive.google.com/file/d/13OZs08pYrk6X6_B2tzB1buAdOTg_xCwn/view