Kontakty

AI Kompas 2024 – 2025

Zkušenosti, potřeby a postoje k umělé inteligenci od všech aktérů vzdělávacího procesu v Česku i na Slovensku

CÍL PRŮZKUMU:
Průzkum AI Kompas přináší první náhled na postoje všech hlavních aktérů vzdělávacího procesu současně – žáků, rodičů, učitelů i vedení škol. Cílem projektu AI Kompas bylo komplexně zmapovat, jak žáci, rodiče, učitelé a vedení škol v Česku a na Slovensku připraveni na využívání umělé inteligence ve vzdělávání. V průzkumu jsme sledovali znalosti, zkušenosti, postoje, emoce i vnímaná rizika a přínosy, které jednotlivé skupiny spojují s AI technologiemi. Výzkum odhaluje nejen rozdíly mezi zeměmi, ale i mezigenerační kontrasty.

METODOLOGIE:
Sběr dat probíhal od prosince 2024 do března 2025 prostřednictvím online dotazníkového šetření mezi žáky, rodiči, učiteli a vedením škol. Celkem se zapojilo více než 6 700 respondentů (4 567 z ČR a 2 161 ze SR). V dotaznících jsme se zaměřovali na: zkušenosti s AI nástroji, způsoby využívání AI ve škole i mimo ni, míru důvěry, vnímané přínosy a rizika, připravenost škol na integraci AI do výuky. Přestože nejde o reprezentativní průzkum, poskytuje užitečné a jedinečné poznatky o současném stavu využívání AI ve školství.

VÝSLEDKY:
Výsledky ukazují odlišné přístupy obou zemí: Slovensko: opatrnost pramenící spíše z nedostatku informací a metodické podpory (AI školení absolvovalo v době sběru dat pouze 28 % učitelů). Česko: vyšší míra experimentování, inovativní přístup a odmítání restriktivních opatření. Přesto obě země spojuje důraz na to, aby AI učitele doplňovala, nikoli nahrazovala.

  • Žáci: sebevědomí a zvídaví
    Žáci používají AI častěji než rodiče či učitelé a jsou sebevědomější při hodnocení svých znalostí. Pravidelné používání AI potvrdilo 72 % českých žáků ve volném čase a 69 % při přípravě do školy. Žáci v Česku i na Slovensku mají zájem o zařazení tématu AI do výuky (62 % ČR; 46 % SR) a očekávají podporu učitelů při práci s AI nástroji (47 % ČR; 36 % SR). Zajímavým zjištěním je, že 10 % žáků používá AI i k rozhovorům o svých pocitech či vztazích – AI se tak pro mladé stává nejen nástrojem pro učení, ale i prostředkem pro dialog.
  • Rodiče: ztráta informační převahy
    Rodiče jsou obecně pozitivně nakloněni využívání AI jejich dětmi ve škole (69 % ČR; 53 % SR), zdůrazňují však nutnost osvojit si principy bezpečného a zodpovědného používání AI a kritického hodnocení jejích výstupů. Zároveň většina rodičů (asi 65 % v obou zemích) přiznává, že není dostatečně obeznámena s konkrétními AI nástroji používanými ve škole, a požaduje od škol lepší informovanost (okolo 75 % v obou zemích), ideálně ve formě jednorázových souhrnných informací.
  • Učitelé a vedení škol: rozdíly v otevřenosti
    Učitelé se nacházejí v obtížné pozici mezi očekáváními žáků, rodičů a vedení škol ohledně integrace AI do výuky. Výsledky průzkumu ukázaly, že čeští učitelé jsou otevřenější přímému využívání AI ve výuce (58 %) než slovenští (24 %), kteří projevují vyšší míru opatrnosti a častěji volí neutrální odpovědi (52 % SR vs. 37 % ČR). V obou zemích zároveň ředitelé škol (67 % ČR; 48 % SR) vyjadřují vůči integraci AI pozitivnější postoje než samotní učitelé.

 

VÝSTUP (PUBLIKACE, LINKY, SÍTĚ):
Všechna hlavní zjištění jsme shrnuli ve výzkumné zprávě. Taktéž jsme o nich diskutovali na tiskové konferenci – některé výstupy z ní naleznete pod níže uvedenými odkazy.