V prvním díle seriálu o zvídavosti jsme si vysvětlili, co to zvídavost je a jak a proč ji podporovat u dětí i dospělých. Nyní se podíváme na to, jak jsou na tom se zvídavostí mladí dospělí. Během našeho výzkumu jsme oslovili respondenty ve věku 18 až 21 let. Zjišťovali jsme, jak u nich souvisí aktivní radostná zvídavost s dalšími důležitými vlastnostmi, schopnostmi a postoji, které jsou považovány za klíčové pro úspěšnou budoucnost člověka v 21. století.
Vybrali jsme oblasti jako kreativita, schopnost práce s chybou, mind reading (práce s myslí), vytrvalost, vyhledávání vzrušení či tolerance ke stresu. Následně jsme zkoumali, jak spolu souvisejí jednotlivé typy zvídavosti. Náš hlavní předmět výzkumu, zvídavost aktivní a radostnou, jsme podrobili zkoušce a otestovali, jak souvisí s deprivační, sociální nebo vědeckou zvídavostí.
Jak zkoumáme zvídavost?
Souvislost zvídavosti a dalších vlastností jsme zkoumali na stovkách respondentů. K metodologii je třeba říci, že výsledky jsou na úrovni korelací, tedy bez kauzality. Zároveň platí, že porovnáváme populační průměry, což znamená, že u jednotlivých lidí se může vztah zvídavosti k jiné vlastnosti výrazně lišit. Pro sběr dat jsme využívali sebereportující dotazníky, v nichž sledujeme, jak jednotliví lidé sami hodnotí své pocity a postoje nebo reportují o svých každodenních aktivitách.
Druhy zvídavosti
Zvídavost můžeme rozdělit na dlouhodobou (rysovou) a krátkodobou (stavovou). Dlouhodobě zvídavý člověk je zvědavý za všech okolností, zatímco krátkodobá zvídavost se objevuje v konkrétních situacích. Další dělení zahrnuje epistemickou zvídavost (hlad po informacích) a percepční zvídavost (touha po nových vjemech a pocitech). Existuje také aktivní (radostná) zvídavost, která je pozitivní, a deprivační zvídavost, která nás nutí hledat odpovědi na klíčové otázky, často bez odpočinku. A nesmíme zapomenout na sociální zvídavost, tedy zájem o lidi a sociální interakce.
Zvídavější lidé jsou také kreativnější a vytrvalejší
Zjistili jsme, že různé typy zvídavosti jsou si poměrně podobné. Lidé, kteří mají vysokou radostnou zvídavost, mají často také vysokou zvídavost deprivační. Podobně to platí i pro zvídavost vědeckou, sociální či sebezvídavost. Může tedy existovat jen jedna primární zvídavost, přičemž ostatní jsou pouze jejími odvozeninami? Možná. Dále jsme zjistili, že zvídavost má většinou pozitivní vztah s dalšími pozitivními vlastnostmi respondentů. Lidé, kteří jsou zvídavější, jsou většinou o něco více ochotni vyhledávat vzrušení a nové zážitky. Dokážou také lépe rozumět myšlenkám, emocím a záměrům jiných lidí. Zvídavější lidé rovněž vycházejí z výzkumu jako kreativnější a vytrvalejší. Kromě toho umějí lépe pracovat s chybou a jsou celkově odolnější vůči stresu.
Zvídavost jako klíčová vlastnost pro život v 21. století?
Zvídavost se u mladých dospělých jeví jako poměrně pozitivní vlastnost. Dobře souvisí s dalšími žádoucími vlastnostmi a celkově by měla vytvářet a podporovat dobrý mindset pro člověka připraveného na stále rychleji se měnící svět 21. století. Zdá se tedy, že být zvídavý se vyplatí.
Tento a další zajímavé články naleznete na internetovém magazínu (nejen) o vzdělávání Petpetuum.cz